Jan Obšil

Jan Obšil
* 25. 12. 1908 Hustopeče - † 13. 4. 1983 Ostrava
Akademický malíř.
Původně chtěl být právníkem. Jeho rozhodnutí věnovat se malbě na AVU v Praze se ukázalo být šťastnou volbou. Po úspěšném zakončení studia u M. Švabinského a K. Svolinského si doplnil pedagogické
vzdělání a první zaměstnání nalezl v Moravské Ostravě, kde byl přijat, aby vyučoval na zdejším gymnáziu kreslení (1936). Krátce nato vstoupily do jeho života vážné zdravotní problémy. Potřeba tvůrčího vyjádření mu pomáhala překonávat Bechtěrevovu nemoc.
V r. 1940 byl zařazen jeho návrh chrámových oken pro chrám Sv. Víta mezi vítězné. Ve 40. letech začal pracovat pro divadlo. V r. 1943 namaloval oponu pro Lidové divadlo v Katolickém domě a v r. 1947 vyhrál soutěž o nejlepší výtvarný návrh pro inscenaci Smetanovy opery Hubička. Scénografii se nakonec věnoval po celý zbytek života a tato práce byla dále svázána především se scénou Státního divadla v Ostravě a Slezským divadlem Zdeňka Nejedlého v Opavě, pro která vytvořil na tři sta návrhů.
Ve svém ateliéru se věnoval malbě olejem a kresbě, jeho scénografické návrhy jsou typické, provedeny na tmavém pozadí pastelem. Mezi všemi portréty a zátišími z jeho dílny vyniká zapomenutý obraz Ostravská madona (1941). Vedle četných scénických konceptů je nepochybně udivující rozsah církevního umění, zahrnující nástěnnou a deskovou malbu, vitráže a sgrafita, jež představují několik desítek realizací, často vznikajících za ztížených, mnohdy konspirativních podmínek. Z Obšilovy oltářní malby a několika zpracování křížové cesty, včetně výjevů ze života svatých i drobnější výzdoby, vynikají zejména realizace ve městech Hošťálkovice, Kravaře, Bohumín, Skřípov, Baška, Hnojník, Třebovice, Pustkovec, Kunčičky ad. Reprezentativním dílem zůstávají návrhy insignií akademických hodnostářů VŠB-TU v Ostravě z 80. let 20. století. V roce 1954 získal za návrh k opeře Richarda Wagnera Bludný Holanďan Cenu města Ostravy. Účastnil se několika desítek výstav.