Jan Štursa
Narodil se 15. 5. 1880 v Novém Městě na Moravě a zemřel 2. 5. 1925 v Praze.
Sochař, profesor akademie výtvarného umění v Praze, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství.
Vystudoval sochařsko-kamenickou školu v Hořicích, kterou v roce 1898 absolvoval s mimořádně dobrými výsledky. Po škole začal pracovat v lomu v Mittelsteinu a v kamenické dílně bratří Zeidlerů v Berlíně. Po roce s touto prací skončil a přihlásil se na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl přijat ke studiu u J. V. Myslbeka. Zde vznikaly jeho první akty. V roce 1940 úspěšně absolvoval akademii a od roku 1908 pracoval jako Myslbekův asistent. Za války sloužil u 81. pluku v Jihlavě, krátce na to se dostal na frontu u Haliče. Po zranění a pobytu v nemocnici se vrátil zpět do Jihlavy, kde pobýval až do roku 1916, kdy ho z vojenské služby vysvobodilo jmenování profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze po smrti Stanislava Suchardy. Na akademii zpočátku vedl medailérskou školu. V roce 1919 se stal nástupcem J. V. Myslbeka a v roce 1922 se stal rektorem AVU, tuto funkci zastával až do roku 1924.