Josef Jambor (29. října 1887 Pohledec – 17. září 1964 Tišnov) byl český malíř, krajinář.
Josef Jambor se narodil jako jedno z dvanácti dětí. Roku 1887 se narodili na Vysočině dva významní umělci - Josef Jambor a o pár měsíců starší Oldřich Blažíček, narozený 15. ledna 1887. Oba měli sice stejnou představu o tom, že malířství je pro ně životní ideál, avšak svůj sen si plnili namáhavou cestou. Oldřich Blažíček se nejprve živil jako malíř pokojů a později byl přijat s cizí pomocí na malířskou Akademii v Praze.
Jako první se sen splnil Oldřichu Blažíčkovi, který ještě před první světovou válkou roku 1912 úspěšně dokončil Akademii v Praze. Teprve o dva roky později roku 1914 sedmadvacetiletý Josef Jambor zdárně složil přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze. Před tím však absolvoval přípravný kurz u profesora Josefa Loukoty. Tímto rokem 1914 byli tito malíři definitivně odděleni. Umělecký život Oldřicha Blažíčka měl už zcela jiný směr.
Signováno vpravo dole, datováno, zaskleno, k dílu je znalecký posudek