Julius Pelikán (23. února 1887 Nové Veselí – 17. února 1969 Olomouc) byl český akademický sochař a medailér.
Narodil se 23. února 1887 v rodině ševce Julia Pelikána a jeho manželky Anny, roz. Sobotkové, v domě čp. 35 v Novém Veselí u Žďáru nad Sázavou. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a měšťanku ve Žďáru nad Sázavou. Poté odešel na Odbornou kamenickou školu do Hořic v Podkrkonoší. Od roku 1905 pak následovala praxe v Německu. Vrátil se roku 1908 a získal zaměstnání při pracích na dómě sv. Petra v Brně. Další praxi absolvoval v Olomouci. Odtud odešel studovat Akademii výtvarných umění v Praze (1909–1913), byl žákem Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy. Po ukončení studia se po vzoru dalších umělců vydal na studijní cestu do Itálie. Od roku 1913 žil trvale v Olomouci, zde i založil rodinu. V roce 1915 byl nucen narukovat.
Za první světové války byl členem zvláštního oddílu pro výzdobu válečných hřbitovů na území dnešního Polska. V tomto oddíle působil také architekt Dušan Jurkovič nebo malíř Adolf Kašpar. Na konci války pracoval s Adolfem Kašparem a dalšími na restaurování fresek v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci.

Alabastr, dřevěný podstavec, signováno vpravo dole, nepoškozeno, originál
Míry podstavce - 23 x 8,7 x 4,1 cm, výška sochy pez podstvce - 20,5 cm, šířka bez podstvce - 21 cm