Rámováno v paspartě, zaskleno. Grafický návrh na známku.
Bedřich Housa, rytec, grafik a malíř žijící v Praze, letos oslaví 85. výročí narození. Vyučil se ocelorytcem u Jaroslava Goldschmieda v oddělení tisku poštovních známek v Československé grafické unii (1940–1944), a proto ovládá techniky starých mistrů. Vystudoval AVU v Praze u profesora Vladimíra Silovského (1945–1949/1950). Od roku 1960 je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Kromě tvorby poštovních známek, která od roku 1949 tvoří základ jeho výtvarné tvorby, což dokládají celé řady emisí v rámci ČSR, ČR, ale i Albánie a Koree, se zabývá volnou grafikou.
Šíře technik, které Bedřich Housa zvládá, je široká. Nejvíce si však oblíbil suchou jehlu, kterou převážně používal do roku 1959, a v současnosti mědiryt a rotační ocelotisk, ale také dřevoryt a litografie. Ve volné tvorbě se zabývá hlavně ex libris, novoročenkami a knižní ilustrací, například Čtyři mědirytiny v Goethových Elegiích, v překladu z roku 1994.
Zajímavý je jeho pracovní postup, od nastudování předlohy, jejího následného výtvarného zpracování, až po finální vyrytí poštovní známky. Také zpracovává staré rytiny, například od Bohumila Heinze nebo Bohdana Rouleho. Kromě preciznosti práce tvorba Bedřicha Housy překvapuje i šíří námětů. Často se jedná o lidovou kulturu nebo technické památky. Na základě toho všeho pak bývá po právu pokládán za čelního představitele současné rytiny, což dokládají četná ocenění, jako například Cena ministerstva spojů pro léta 1981 až 1984 nebo Cena za nejkrásnější známku roku 1998. Je autorem známky Velký státní znak České republiky s nominální hodnotou 8 Kč z roku 1993. Po umělecké stránce jsou pak nejvíce hodnoceny přepisy děl starých mistrů grafiků, například Albrechta Dürera nebo Václava Hollara, formou mědirytin, které jsou také k vidění na této výstavě.
Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek v 17.00 a výstava je přístupná proveřejnost od pátku 7. ledna do 6. února.