František Jiroudek
Narozený 17. 2. 1914 ve Lhotě u Semil. Zemřel 15. 6. 1991 v Praze.
Studoval na Akademii výtvarných umění u W. Nowaka, přihlásil se ke skupině Sedm v říjnu – podle měsíce, kdy se odbyla první výstava – v říjnu 1939, od roku 1940 s nimi vystavoval. Od roku 1941 byl členem SVU Mánes a od roku 1961 profesorem AVU v Praze. V počátcích své tvorby se věnoval portrétu, aktu, figurální kompozici a krajině. Většinou šlo o malé či střední formáty. Roku 1937 byly tři z jeho školních prací vybrány na výstavu studentských prací v Neapoli. V období druhé světové války navrhoval scény a kostýmy pro divadlo v Ostravě, maloval obrazy z divadelního prostředí a s náměty divadelních tragédií, které jinotaji vyjadřovaly válečnou dobu. V létě roku 1946 jel se skupinou malířů poprvé do Paříže. Po válce se věnoval krajinomalbě, figurálním a monumentálním dílům a také ilustracím. Od roku 1954 našel svůj kraj v okolí Liběchova. Přilnutí k vinařskému kraji se projevilo v kresbách štětcem – ilustracích ke knize Dobrý člověk ještě žije R. Rolanda. Je zastoupen v Českém muzeu výtvarného umění v Praze, v NG Praha, v Ermitáži v Petrohradě, na radnici města Lyngby v Dánsku, v galerii umění v Torontu, v krajských a oblastních galeriích u nás.
Signováno vpravo dole