Jaroslav Čermák

Jaroslav Čermák
* 1. 9. 1831 Praha - † 23. 4. 1878 Paříž, Francie
Český malíř realista, romantik.
Narodil se v rodině lékaře Jana Čermáka a jeho manželky Josefy Veselé (dcery Ignáce Veselého, milovníka
a sběratele obrazů, spoluzakladatele Společnosti vlasteneckých přátel umění) v Praze na Starém Městě v domě čp. 258/I na Betlémském náměstí. Od dětství projevoval výtvarné i hudební nadání. Jako dítě utrpěl těžké zranění kyčle, kvůli kterému se nemohl několik let normálně pohybovat a trávil spoustu času v posteli, což možná vzbudilo jeho zájem o kreslení a tak nenásledoval svého otce a bratry Josefa a Jana v kariéře lékařů.
Po absolutoriu obecné (farní) a měšťanské školy se již jako třináctiletý v letech 1848-1849 stal žákem Christiana Rubena na pražské Akademii. Nespokojen s akademickým charakterem výuky podle sádrových modelů odjel v roce 1849 přes Mnichov, Drážďany, Berlín a Düsseldorf do Antverp, kde se zapsal na malířskou akademii do ateliéru G. Wapperse, kde setrval v letech 1849-1850. Dále cestoval do Nizozemí a Francie, kde studoval v letech 1850-1854 v ateliérech Louise Gallaita v Bruselu a v Paříži. Milostná aféra s Hyppolitou Gallaitovou, manželkou jeho profesora, se stala námětem románu Pouta věrnosti Františka Kožíka. Začal se zajímat o historickou malbu a jeho cesty mu tak umožnily zobrazovat historii těchto regionů.
V první polovině šedesátých let podnikl cesty do jihoslovanských zemí, zvláště do Černé Hory a do Dalmácie, které se mu po vzoru lorda Byrona staly námětem romantických obrazů, zvláště stav turecké nadvlády a následný osvobozenecký boj. Ve druhé polovině šedesátých let cestoval po Francii, Riviéře a Pyrenejích. Za pobytu v Paříži se spřátelil se Zdenkou Braunerovou. V letech 1865-1867 pobýval v Itálii, v Římě tehdy pro svou sestru Marii, provdanou kněžnu Czartoryskou, namaloval své nejrozměrnější dílo, mnohafigurovou kompozici Golgota o rozměrech 99×392 cm.
Roku 1869 se usídlil ve Francii v Roscoffu na severním pobřeží Bretaně. Dostal také nabídku na místo ředitele pražské Akademie, ale odmítl ji a raději zůstal v cizině. V roce 1874 si nechal v Paříži postavit dům na adrese 128 avenue de Wagram, ve kterém si vybudoval atelier.