Jan Beránek

Jan Beránek
* 20. 11. 1933 Polevsko u Nového Boru
1948-1952 Vyučen sklářem u svého otce Emanuela Beránka
1952-1956 Střední průmyslová škola sklářská
1957-1987 Vedoucí dílny a huťmistr ve sklárně ve Škrdlovicích
Vyučil se sklářem u svého otce Emanuela Beránka ve sklářské huti ve Škrdlovicích, kde od roku 1948 nepřetržitě do roku 1987 také pracoval.
Od roku 1957 vedl dílnu, krátký čas byl také huťmistrem. V roce 1956 absolvoval průmyslovou školu sklářskou v Novém Boru (prof. Libenský, Rybáček a Kaňka). Jan, spolu se svým bratrem Jindřichem a bratranci Rudolfem a Jaroslavem, navázal na otcovy počátky a rozvíjel řemeslnou dokonalost sklářských výrobků. Vlastníma rukama za 40 let práce pro škrdlovickou sklárnu zformoval nezpočetné množsví váz, mís, dóz, popelníků, svícnů a těžítek.
Škrdlovická huť, ačkoliv vyrůstala z velmi těžkých podmínek, se stala významným tvůrčím prostředím, v němž spolupracovali sklářští mistři s významnými výtvarníky přímo na huti. Výtvarníci využívali zkušenosti sklářských mistrů při vytváření nových vzorů, v nichž mohli uplatnit do té doby nevyužité možnosti hutního zpracování, nové technologické postupy,barevné a tvarové variace. Výtvarníci naopak podnítili sklářské mistry k novému využití jejich řemeslné dovednosti a zručnosti, takže i mnozí sklářští mistři začali vzorovat a dle jejich návrhů se vyráběli malosériově i celé soubory.
S prvními návrhy Jana Beránka se setkáváme již koncem padesátých let a vlastní tvorba jej provází po celý život na škrdlovické huti. Jan Beránek v průběhu let realizoval také návrhy sklářských výtvarníků jako Miluše Svobodové, Dany Vachtové, Jiřiny Žertové, Jaroslava Svobody, Františka Víznera, Karla Wünsche, Stanislava Libenského, Pavla Hlavy a dalších.